To vám takhle plánujeme vyjížďku a Robby píše, že by rád na hřiby! Mě už se před očima začal točit proutěnej košík a zarezlá kudlička rybička, když jsem si všim, že sem nějak přehlíd to Céčko… Robbík chtěl jet na Chřiby!!! No tak to je jiná, to já rád :o)

Ve výběru lokality mu věřím, a tak ani moc nezkoumám mapu… jen, že nejvyšší vrchol má něco pod 600m a z toho bláhově usuzuju, že to bude pohodička! Pohodička? S Robbym?! Že já na to zase naletěl :o) Trhač už přes týden avizuje, že se vrátil z pojezdů v Alpách a má v nohách dynamit! Ten tam má přece furt… no asi to bude tentokrát trojitá dávka :o(  Domlouváme to na víkend. Já můžu až v sobotu v poledne, a tak Robby vyráží už ráno. Na poslední chvíli se přidává TomS, vybojuje ve vlaku místa pro naše bajky a tím začíná anabáze s Českými drahami :o) Zas nějaká výluka, a tak v Přerově vystupujem, bajky se hážou do tranzitů a my jedeme do Kojetína v luxusně klimatizované, téměř prázdné Karose :o))) Tady vyvstane hluboká filozofická otázka, jakže je to s čůráním ve vlaku v době výluky, kdy se stává z vlaku autobus, v kterém se za jízdy nedá a ve stanici zase nesmí :o) S malým zpožděním vystupujem v Kojetíně, vykládáme bajky z dodávky a setkáváme se s žíznivým Robbym! Konečně to můžeme rozjet naplno!!!

Zvesela si skotačíme polní cestou k řece Moravě, dále kolem břehu s malou zastávkou u mostku, který prostě nemůže zůstat nepokořen a po pár kilometrech se transformujem v traktory a sekačky a trochu jim tu kultivujeme zdejší zarostlé břehy :o) To jsem netušil, že bodláky útočí v hroznech :o) Dojíždíme do Kroměříže, Robby nostalgicky vzpomíná na léta strávená v zeleným a my 5x objíždíme náměstí, než se usadíme v pizzerii a dáme osvěžení! Pak dál kolem řeky, v závěsu trháme asfalt a ve Kvasicích už se snažíme lifrovat do terénu. Nacházíme, ztrácíme a znovu nacházíme modrou značku a začínáme se rochnit v bahně… aj ty kokso, taká somarina :o) Pořád jedem blues, spočnem u chajdy ňákýho řezbáře a drtíme to dál! Cestou ještě malá odbočka na slovanské mohyly snad z 9.stol… no, jet tady s jinou cestovkou než Robby & syn, tak je to na reklamaci… nic extra k vidění! K večeru dorážíme k ranči v Kostelanech. Na Robbíka to působí jako umělohmotný kýč, a tak se ani nejdem zeptat na ubytko… stejně je tu nějaká svatba a maj’ narváno! Sednem naproti ke sportovní hale a zapojíme veškeré hosty na zahrádce do soutěže ‚najděte nám nocleh’! Nakonec se žhaví telefóny, obvolávají okolní vesnice, až nám v Roštíně slibují možnost složit kosti v chatce. Zjišťujeme trasu a za soumraku jedem! Tady je třeba zmínit Robbyho začínající problémy s řetězem, který už prý několikrát zkracoval a který mu dělá furt problémy. Trochu jsme to vykleštili a tradá! Výživnej kopec na Bunč (kde je taky plno), pak se stane osudová chyba a my si uděláme takovou Svoradovu zkratku… hoďku po místní komunikaci v naprosté tmě! Přehlídneme totiž odbočku na cyklotrasu směr Roštín a valíme to po asfaltu až do Zdounek, tady se taky ubytovat nedá, a tak TÉRenem až do Roštína a pak eště 2km do kopce, kde jsou už Kamínka… naše spása! Na uvítanou nám tu připravili parádní ohňostroj, to jsme fakt nečekali! Provozní je pohodář, sežene nám spacáky a náročnému Robbymu i ručník :o) Odmítáme Robbyho návrh vzít srub za 700,- na hlavu, protože satelit a TV opravdu ke spánku nepotřebujem a bereme chatku za 400,- pro všechny, kam zaparkujem i bajky a ve 22 hod už se rochníme ve sprchách, kde mi hladový Robbík ukousne kus mejdla :o) Na Kamínkách se akce rozjíždí ve velkém, živá hudba hraje, tančí se, alkohol teče proudem, stoly se prohýbají pod dobrotami… paráda! No, paráda by to byla, kdyby jsme to všechno nepozorovali se slinou u huby jenom přes okno, páč se nám nechtělo takhle ve sportovním narušovat průběh další svatební oslavy! Přecejen hlad byl silnější než společenské konvence, a tak jsme se s TomSem nakonec hecli, natvrdo se vmísili mezi bujaré svatebčany a objednali aspoň pivo, hermelínky a utopence. Robby the King už jenom čekal, až mu to donesem na chatku přímo pod nos :o) Jen co jsme dožvýkali, padla na nás únava a během pár minut jsme byli tuzí!
Ráno dáme snídaňku, pobalíme, poštelujem Robbíkovi řetěz a zas do kopce směr Brdo! Cestou guru zas píchá řetěz a zkracuje ho o další dva články… jak nezbednou tasemnici :o)  Na Brdu (587 m) rozhledna, kuk do mapy a hurá na Vlčáka! A to bysme nebyli my… Radko, TomS, Robby… R.T.R. … Rota Tupého Rozumu, abysme zase nezbloudili. Po parádním dlouhém sjezdu zjišťujem, že jsme blbě a jediná možnost je, vyjet to zas nahoru… mordyjééé!!! Pak z Vlčáku po modrý až na Střílecký hrad, jakousi to ruinu v lese a hnedle pak po zelený až na Cimburk! To už bylo honosnější sídlo, kde měli dokonce nanuka a kvasnicový pívko ze Šumavy! Jinak, kdo hledá trochu útěk od civilizace, může zdejší milé komunitě vypomoci při práci na hradě… za jídlo a pití samo!!! Robbík zase šteluje řetízek a pak už si to šineme po červený směr Buchlov. Za chvíli ukrutný křik, nadávky a Robbík musí ufiknout další kus tasemnice a mít tak velice omezenou možnost výběru převodu, takže zbytek trasy už dává na kašpárka, který každou chvíli vystřeluje z bambitky :o)  Nějak to domlátíme do Buchlovic, kde namísto prohlídky zámku dáváme konečně pořádný jídlo… smaženej Camembert s brusinkama, vejpečky, palačinky a nanůček navrch! Pak už jen kousek do Starýho Města, kde maj’ na nádru skvělý dva hajzl dědky… za 5,- jsem se cítil jako král :o) Čekačka na vlak a přestup v Přerově. Tady se po půlhodinovým zpoždění konečně rozjíždíme! V Ostravě ještě nezbytná hádka se spruzlou průvodčí a točíme to za šera domů.
Najeto přes 100km. Nastoupáno tyntilyjón výškovejch metrů. Vypoceno 5 hektolitrů potu. Upíchnuto snad 10 článků řetězu… takovýhle byly víkendový Chřiby v 33 stupňovým vedru!   Ave ČD!!!

Radko, TomS, Robby      (21.8.-22.8. 2010)

Chřiby